Pro ty, kteří se s novinkou zvanou Facebook doposud nesetkali, nebo se mu záměrně vyhýbají s představou o něčem složitém, čemu není potřeba věnovat přílišnou pozornost. Facebook je způsob, jak se na internetu sbližovat se svými nejbližšími přáteli a následně s nimi komunikovat a bavit se na tisíc různých způsobů. Je to jednoduché. Na začátku stačí zadat vaše jméno s fotografií a pak postupně přidávat do svého „seznamu přátel" takové osoby, se kterými se znáte. Následně stačí nechat se unášet vlnami nikdy neutuchající zábavy, která obměkčí i toho nejzapovězenějšího odpůrce komunikace po internetu. Svůj profil na Facebooku má čtvrt milionu Čechů. A to není málo...
Nyní bych se však rád vrátil k mému tvrzení, podle které jsou některé rysy internetového Facebooku podobné podstatě samotného Boha, který mi snad toto absurdní přirovnání odpustí. Nejsem náboženský fanatik, nejsem pravidelný internetový časomrhač. Pouze se ptám, kdy se podaří nalézt odpověď na zdánlivě jednoduchou otázku. Totiž, zda projekty typu Facebook mají na společnost čistě pozitivní vliv, a pokud ne, tak jestli se náhodou ten negativní hrdě nevzpíná nad všemi ostatními. Tak tedy, nejen že je jeden člověk na takový úsudek krátký. Ona je naň ale krátká celá naše společnost.
Se svými názory a výzkumy týkajícími se továren na komunikaci typu Facebook dnes přichází každý druhý průměrný psycholog. Jedním z takových pečlivých a pracovitých výzkumníků je například Aric Sigman. Podle něj Může používání Facebooku poškodit mentální výkon, zvýšit riziko vážných potíží jako rakovina, mrtvice, choroby srdce a demence. A to jsme teprve na začátku. Podle jiné britské studie vám zkrátka Facebook udělá z hlavy kus zeleniny, ani nemrknete. Skoro to vypadá, jako by se skutečné kapacity z oblasti vědy poznaly podle toho, že se k podobným módním výstřelkům doby nijak nevyjadřují. Zájem médií je však věc ošemetná a málokdo mu odolá, což očividně platí i pro ty nejchytřejší z nejchytřejších.
Kde je tedy pravda? Do jaké míry je třeba brát studie psychologů vážně? Či je lze jen tak přejít s ignorantským úsměvem na tváři? Je to vlastně na nás, jakou cestu si vybereme. Není pochyb o tom, že zcela správná není ani jedna z nich. Ale jde vůbec někomu o to, dělat věci správně? Proč si prostě nesednout k počítači, naťukat do „fejsbůku" své jméno a pak čekat, co to s vámi udělá? Jedině tak si lze osvojit ten správný pohled na věc. A ten se žádné studii nikdy nevyrovná.
Nejsem věřící a nevěřím ani v zázrak jménem Facebook. Je to můj názor na nový internetový mrakodrap, který za našimi zády roste a ve kterém již bydlí mnoho lidí. Protože každý z nás, ať chce nebo ne, se bude muset jednou otočit a tu virtuální hromadu betonu a železa uvidí. Bude ji potom muset obejít, nebo se do ní nastěhovat.